posledný schod do neba je falošný
a nič nesmrdí tak ako spálené sny...
11. 5. 2010
3. 5. 2010
Tajomstvo
Skús počúvať svetlo hviezd
chytať správne vlny
stačí sa len nechať viesť
a želanie sa splní.
(...)
Iskry prvé v očiach máš
vzduch je taký mladý
ešte raz si vychutnáš
svoj úplne prvý nádych.
Vidíš oblak zívať – na vlastné oči
obzor s posledným kúskom tmy
ráno sa zem krásne pomaly točí
keď zobudíš sa skôr ako ostatní.
Odvážne sadneš si do trávy
a pozeráš sa opatrne
na začiatok veľkej oslavy
samé kvety, žiadne tŕne.
Nezáväzne nevinne a nenápadne
spýtaš sa stromov: kam rastiete?
chvíľa, ktorá ti slová kradne
pre ktorú si rada na svete...
Keď sa za úsmevy neplatí
veci majú také smiešne mená
keď sa povie „ja a ty“
a vôbec nič to neznamená.
Už ti slnko hladí tvár
stále cítiš pri sebe svoj sen
pozri, ako zobúdza sa jar
na pozdrav ti kýva nový deň.
Tanike, za nový pohľad na svet =D
chytať správne vlny
stačí sa len nechať viesť
a želanie sa splní.
(...)
Iskry prvé v očiach máš
vzduch je taký mladý
ešte raz si vychutnáš
svoj úplne prvý nádych.
Vidíš oblak zívať – na vlastné oči
obzor s posledným kúskom tmy
ráno sa zem krásne pomaly točí
keď zobudíš sa skôr ako ostatní.
Odvážne sadneš si do trávy
a pozeráš sa opatrne
na začiatok veľkej oslavy
samé kvety, žiadne tŕne.
Nezáväzne nevinne a nenápadne
spýtaš sa stromov: kam rastiete?
chvíľa, ktorá ti slová kradne
pre ktorú si rada na svete...
Keď sa za úsmevy neplatí
veci majú také smiešne mená
keď sa povie „ja a ty“
a vôbec nič to neznamená.
Už ti slnko hladí tvár
stále cítiš pri sebe svoj sen
pozri, ako zobúdza sa jar
na pozdrav ti kýva nový deň.
Tanike, za nový pohľad na svet =D
Nemocionální předtuchy
životem tě provádí
nemocionální předtuchy
a bez těch co podvádí
zůstal měsíc bezduchý
neónem přesycená města plujou nocí
po horizontu běží emancipovaní cvoci
užívat si nových vecí a starých si ctít
pak žít jen vším svým a cizí tiše chtít
myslet si to co jestě nikdo dřív
skrze svůj vlastní hvězdný objektiv
hledat v nekonečné knize překlepy
dívat se, než tě slunce oslepí
než budou všichni stejně blažení
mlékem oplývající nebe na zemi
špatná karma z černých plic
a bezplatné přímeři pijavic.
nemocionální předtuchy
a bez těch co podvádí
zůstal měsíc bezduchý
neónem přesycená města plujou nocí
po horizontu běží emancipovaní cvoci
užívat si nových vecí a starých si ctít
pak žít jen vším svým a cizí tiše chtít
myslet si to co jestě nikdo dřív
skrze svůj vlastní hvězdný objektiv
hledat v nekonečné knize překlepy
dívat se, než tě slunce oslepí
než budou všichni stejně blažení
mlékem oplývající nebe na zemi
špatná karma z černých plic
a bezplatné přímeři pijavic.
Prihlásiť na odber:
Príspevky (Atom)