životem tě provádí
nemocionální předtuchy
a bez těch co podvádí
zůstal měsíc bezduchý
neónem přesycená města plujou nocí
po horizontu běží emancipovaní cvoci
užívat si nových vecí a starých si ctít
pak žít jen vším svým a cizí tiše chtít
myslet si to co jestě nikdo dřív
skrze svůj vlastní hvězdný objektiv
hledat v nekonečné knize překlepy
dívat se, než tě slunce oslepí
než budou všichni stejně blažení
mlékem oplývající nebe na zemi
špatná karma z černých plic
a bezplatné přímeři pijavic.
