stovky vypůjčených hodin
příběhy které nekončí objetím
jestli se k tobě hodím
jenom dny bloudím podsvětím
jak dlouhá je do pekla cesta
co shora vypadala snadně
za všechno zapomenuté trestá
vzpomeneš si - na dně.
každým krokem známých víc
co potkal jsem nahoře - pár svých
zda zůstalo něco víc než nic…
víc než můj poslední hřích.
jen doufám, vstříc plamenům
že stezka nebeská jde k tobě
znovu zpátky k pramenům
a kolébka mně čeká v hrobě.
ten běh o život tvůj
nikdy neměl začít
tohle si zapamatuj!
jednou zemřít stačí.
